Co způsobil přechod přes koleje, aneb ilegální přechod hranic

Autor : Zdeněk Horenský, www2.webpark.cz/kaprnoviny

Nádraží v Šoproni na maďarsko-rakouské hranici, je přibližně 16.34, v 16.40 odjíždí vlak do Vídně. Jsme tři a jdeme na poslední chvíli. Na tabuli odjezdů je vyznačeno, že tento vlak jede ze 6. koleje. Spěcháme do podchodu, kde však po chvilce zjišťujeme, že se zde vstup na 6. kolej nenachází. Vracíme se tedy urychleně zpět, minuty ubíhají, čas odjezdu se blíží. Bezradně se rozhlížíme. Jeden z nás zahlédne označení 6. koleje se šipkou někam mimo podchod. Přidáváme do kroku vyznačeným směrem. Narážíme však na uzavřený vchod. Mohlo nás napadnout, že vlak do Rakouska je již odbaven. Samozřejmě, že když se jedná o pohraniční stanici, musí se projít celní a pasovou kontrolou. Doba železné opony je však již pryč, v zoufalství, aby nám vlak neujel, se s pasy připravenými v rukou dáváme přes koleje. To jsme však neměli dělat. Vlak byl již skutečně odbaven a službu konající rakouský policista nás do něj nepustil. Odvedl nás do nějaké kanceláře. Po zhruba půlhodinovém výslechu, zkoumání pasů, protokolech a vysvětlování, že to byl z naší strany akt zoufalství a nikoliv ilegální přechod hranic, jak se nám snažili namluvit, a po zaplacení pokuty jsme byli nakonec propuštěni s tím, že protokoly budou stornovány a my byli odbaveni příslušnými vstupními razítky při vjezdu do Rakouska. Zpět mimo odbavovací prostor už jsme nesměli a čekali jsme na odjezd dalšího vlaku. Potom jsme již bez problémů projeli až domů přes Vídeň a hraniční přechod Hohenau, i když s nějakým neplánovaným zpožděním. Ve Vídni jsme si ještě čekání na přípojný vlak zpříjemnili lahvičkou dobrého bílého vínka na oslavu, že to nakonec všechno ještě tak dobře dopadlo. Hluboce jsme se však mýlili.

Zhruba po roce jsem cestoval přes hraniční přechod Hohenau s úmyslem setkat se ve Vídni s přítelem, který měl přes Retz lepší spojení, a dále pokračovat zase do Maďarska, shodou okolností přes Šoproň. Já jsem jel ze stanice Břeclav osobním vlakem, který byl velmi málo obsazen cestujícími. Naše celní a pasová kontrola proběhla bez problémů. V oddíle jsem seděl sám, dostavil se příslušník rakouské pasové kontroly, předložil jsem mu svůj cestovní pas, on jej orazítkoval a vracel mi ho zpět. V tom okamžiku se z vedlejšího vozu vracel jeho kolega, který měl na krku zavěšen jakýsi ten přenosný počítač, vlak byl téměř prázdný, hoši neměli do čeho píchnout, tak jej požádal, aby mu můj pas půjčil a jal se hledati nějaké údaje v onom počítači. Trvalo mu to chvilku déle, vlak se rozjel, po chvilce si přivolal k sobě svého kolegu a o něčem se spolu jakoby radili. Po další chvilce jeden z nich přišel ke mně a ptal se, zdali jsem neměl někdy potíže s rakouskou nebo s německou policií.

Jelikož jsem si nebyl ničeho takového vědom, odpověděl jsem záporně. Znovu se chvilku radili, pak jeden z nich někam volal mobilním telefonem, stanice Hohenau byla již na dohled, můj cestovní pas mi byl nakonec vrácen a oba pánové v Hohenau vystoupili a já mohl pokračovat v cestě. Myslel jsem si tedy, že je vše vyřízeno a klidně jsem se začetl do nějakých novin. Vlak se pomalu zaplňoval, před příjezdem do první vídeňské stanice Floridsdorf byl již téměř plný. Stačil jsem si všimnout, že ve Floridsdorfu nastoupili čtyři četníci, něco se ptali průvodčího, ten jim ukázal někam směrem ke mně a já už začínal tušit problémy. Nemýlil jsem se. Četníci přišli ke mně, jeden z nich se zeptal, jestli jsem cizinec, já odvětil že ano, chtěl po mně předložit cestovní pas, já mu jej dal a už mi jej zpět nevrátil. Byl jsem zadržen dolnorakouskými četníky a bylo mi sděleno, že musím s nimi vystoupit. Vystoupili jsme v konečné stanici Wien nord, já zůstal na nástupišti pod jejich dohledem a tam mi bylo dále sděleno, že budu vrácen prvním vlakem zpět do Česka. Můj přítel měl čekat dole ve vestibulu u obchodu Billa. Chtěl jsem mu jen sdělit, že mám nějaké problémy, nebylo mi to však umožněno. Jednali se mnou sice slušně leč velmi nekompromisně a důrazně. Prvním Schnellbahnem jsme přejeli na Wien Südbahnhof, kde mě dopravili do nějaké jejich služebny a tam začalo vysvětlování. Už jsem si dával všechno do souvislostí s loňskou cestou z Maďarska a bylo tomu tak. Bylo mi sděleno, že můj přestupek ze Šoproně byl zaevidován a já měl na pět let zákaz do Rakouska, aniž bych o tom věděl. Do odjezdu rychlíku do Česka ještě zbýval čas, mezitím proběhlo několik telefonátů mezi velitelem oněch četníků a zřejmě nějakými jeho nadřízenými, mé vstupní razítko v pasu bylo přeškrtnuto, na celou stránku mi bylo dáno nějaké velké razítko a uvedeno číslo jakéhosi paragrafu. Také já jsem jim po pravdě vyložil, jak to vlastně vloni v Šoproni bylo, že se jednalo opravdu jen o přechod přes koleje k vlaku a ne o ilegální přechod hranic, že jsme byli po zaplacení pokuty nakonec normálně puštěni do Rakouska jako by se nic nestalo a bylo nám slíbeno i stornování protokolů. Jejich velitel nad tím pořád nevěřícně kroutil hlavou, zase někam volal, jak jsem zjistil, tak nakonec volal i do Burgenlandu, kde se hraniční přechod do Maďarska nachází, pak zase ještě někam telefonoval a nakonec rázně rozhodl. Vzal znovu do ruky můj cestovní pas, ono velké razítko s tím děsivým paragrafem přeškrtl, napsal k tomu nějakou poznámku a nějaký jiný paragraf, dal mi do pasu zase další vstupní razítko a řekl mi doslova: „Můžete jít, zůstaňte u nás jak dlouho chcete, přijeďte k nám kdy budete chtít, moji kolegové z Burgenlandu jsou blbci“ a s tímto konstatováním mě propustil. Byl jsem šťastný, že se mi podařilo jim vše vysvětlit a že jsem zpět za hranice vrácen nebyl.

Zde vždy naleznete nové aktuální informace, články, novinky nejen pro průvodce.
Pomozte nám vytvářet tento web ! Pište nám příhody průvodcování, různé zajímavosti, pošlete fotografie, zveřejníme je zde !

tel: 224 917 908, fax: 224 922 452



	HOME Kurz.Průvodce cestovního ruchu Kurz Průvodce pro region Praha Zkouška.odborné způsobilosti Zkouška Průvodce pro region Praha Seminář - Průvodce Delegát Kurz Pracovník cestovní kanceláře Naše škola a učebny Nadstandardní služby při kurzech Služby pro školy a pro firmy Služby pro průvodce Služby pro cestovní kanceláře Kontakty Linky	Co způsobil přechod přes koleje, aneb ilegální přechod hranic Autor : Zdeněk Horenský, www2.webpark.cz/kaprnoviny Nádraží v Šoproni na maďarsko-rakouské hranici, je přibližně 16.34, v 16.40 odjíždí vlak do Vídně. Jsme tři a jdeme na poslední chvíli. Na tabuli odjezdů je vyznačeno, že tento vlak jede ze 6. koleje. Spěcháme do podchodu, kde však po chvilce zjišťujeme, že se zde vstup na 6. kolej nenachází. Vracíme se tedy urychleně zpět, minuty ubíhají, čas odjezdu se blíží. Bezradně se rozhlížíme. Jeden z nás zahlédne označení 6. koleje se šipkou někam mimo podchod. Přidáváme do kroku vyznačeným směrem. Narážíme však na uzavřený vchod. Mohlo nás napadnout, že vlak do Rakouska je již odbaven. Samozřejmě, že když se jedná o pohraniční stanici, musí se projít celní a pasovou kontrolou. Doba železné opony je však již pryč, v zoufalství, aby nám vlak neujel, se s pasy připravenými v rukou dáváme přes koleje. To jsme však neměli dělat. Vlak byl již skutečně odbaven a službu konající rakouský policista nás do něj nepustil. Odvedl nás do nějaké kanceláře. Po zhruba půlhodinovém výslechu, zkoumání pasů, protokolech a vysvětlování, že to byl z naší strany akt zoufalství a nikoliv ilegální přechod hranic, jak se nám snažili namluvit, a po zaplacení pokuty jsme byli nakonec propuštěni s tím, že protokoly budou stornovány a my byli odbaveni příslušnými vstupními razítky při vjezdu do Rakouska. Zpět mimo odbavovací prostor už jsme nesměli a čekali jsme na odjezd dalšího vlaku. Potom jsme již bez problémů projeli až domů přes Vídeň a hraniční přechod Hohenau, i když s nějakým neplánovaným zpožděním. Ve Vídni jsme si ještě čekání na přípojný vlak zpříjemnili lahvičkou dobrého bílého vínka na oslavu, že to nakonec všechno ještě tak dobře dopadlo. Hluboce jsme se však mýlili. Zhruba po roce jsem cestoval přes hraniční přechod Hohenau s úmyslem setkat se ve Vídni s přítelem, který měl přes Retz lepší spojení, a dále pokračovat zase do Maďarska, shodou okolností přes Šoproň. Já jsem jel ze stanice Břeclav osobním vlakem, který byl velmi málo obsazen cestujícími. Naše celní a pasová kontrola proběhla bez problémů. V oddíle jsem seděl sám, dostavil se příslušník rakouské pasové kontroly, předložil jsem mu svůj cestovní pas, on jej orazítkoval a vracel mi ho zpět. V tom okamžiku se z vedlejšího vozu vracel jeho kolega, který měl na krku zavěšen jakýsi ten přenosný počítač, vlak byl téměř prázdný, hoši neměli do čeho píchnout, tak jej požádal, aby mu můj pas půjčil a jal se hledati nějaké údaje v onom počítači. Trvalo mu to chvilku déle, vlak se rozjel, po chvilce si přivolal k sobě svého kolegu a o něčem se spolu jakoby radili. Po další chvilce jeden z nich přišel ke mně a ptal se, zdali jsem neměl někdy potíže s rakouskou nebo s německou policií. Jelikož jsem si nebyl ničeho takového vědom, odpověděl jsem záporně. Znovu se chvilku radili, pak jeden z nich někam volal mobilním telefonem, stanice Hohenau byla již na dohled, můj cestovní pas mi byl nakonec vrácen a oba pánové v Hohenau vystoupili a já mohl pokračovat v cestě. Myslel jsem si tedy, že je vše vyřízeno a klidně jsem se začetl do nějakých novin. Vlak se pomalu zaplňoval, před příjezdem do první vídeňské stanice Floridsdorf byl již téměř plný. Stačil jsem si všimnout, že ve Floridsdorfu nastoupili čtyři četníci, něco se ptali průvodčího, ten jim ukázal někam směrem ke mně a já už začínal tušit problémy. Nemýlil jsem se. Četníci přišli ke mně, jeden z nich se zeptal, jestli jsem cizinec, já odvětil že ano, chtěl po mně předložit cestovní pas, já mu jej dal a už mi jej zpět nevrátil. Byl jsem zadržen dolnorakouskými četníky a bylo mi sděleno, že musím s nimi vystoupit. Vystoupili jsme v konečné stanici Wien nord, já zůstal na nástupišti pod jejich dohledem a tam mi bylo dále sděleno, že budu vrácen prvním vlakem zpět do Česka. Můj přítel měl čekat dole ve vestibulu u obchodu Billa. Chtěl jsem mu jen sdělit, že mám nějaké problémy, nebylo mi to však umožněno. Jednali se mnou sice slušně leč velmi nekompromisně a důrazně. Prvním Schnellbahnem jsme přejeli na Wien Südbahnhof, kde mě dopravili do nějaké jejich služebny a tam začalo vysvětlování. Už jsem si dával všechno do souvislostí s loňskou cestou z Maďarska a bylo tomu tak. Bylo mi sděleno, že můj přestupek ze Šoproně byl zaevidován a já měl na pět let zákaz do Rakouska, aniž bych o tom věděl. Do odjezdu rychlíku do Česka ještě zbýval čas, mezitím proběhlo několik telefonátů mezi velitelem oněch četníků a zřejmě nějakými jeho nadřízenými, mé vstupní razítko v pasu bylo přeškrtnuto, na celou stránku mi bylo dáno nějaké velké razítko a uvedeno číslo jakéhosi paragrafu. Také já jsem jim po pravdě vyložil, jak to vlastně vloni v Šoproni bylo, že se jednalo opravdu jen o přechod přes koleje k vlaku a ne o ilegální přechod hranic, že jsme byli po zaplacení pokuty nakonec normálně puštěni do Rakouska jako by se nic nestalo a bylo nám slíbeno i stornování protokolů. Jejich velitel nad tím pořád nevěřícně kroutil hlavou, zase někam volal, jak jsem zjistil, tak nakonec volal i do Burgenlandu, kde se hraniční přechod do Maďarska nachází, pak zase ještě někam telefonoval a nakonec rázně rozhodl. Vzal znovu do ruky můj cestovní pas, ono velké razítko s tím děsivým paragrafem přeškrtl, napsal k tomu nějakou poznámku a nějaký jiný paragraf, dal mi do pasu zase další vstupní razítko a řekl mi doslova: „Můžete jít, zůstaňte u nás jak dlouho chcete, přijeďte k nám kdy budete chtít, moji kolegové z Burgenlandu jsou blbci“ a s tímto konstatováním mě propustil. Byl jsem šťastný, že se mi podařilo jim vše vysvětlit a že jsem zpět za hranice vrácen nebyl.
	O průvodcování, o zkoušce ....... Jak nejlépe uspět u zkoušky Jak se připravit na zkoušku Jak si najít práci průvodce Nejčastěji kladené otázky Živnostenský list a průvodce
Aktuality, různé ........ Informatika v cest. ruchu Výměna občanských průkazů Jel Jaromír do ciziny 30 pražské Kotvy Mezinárodní den průvodců Příběh mrazivé sobotní noci v Hidasnémeti Pražský hrad - vstupné Sám na Sahaře Kolik stojí studium na VŠ ? Jak jsem se nestala průvodkyní Literatura pro prův.reg.Praha Jarní prázdniny Kniha Průvodcovské momentky Jak se správně píše ? Informatika v cestovním ruchu Orgány Evropské unie Do Národního muzea zadarmo ? Desatero MZV na cesty do ciziny 19. a 20. února -Holiday World daně a danová soustava Co o nás ví svět ? Památník Jana Palacha Symbolika českého státu Langweilův model Prahy Co víte o Národním divadle ? Vývoj obchodních domů Cow Parade Znáte Máslovice ? Zdravotní pojišťovny a pojištění Zákon o zaměstnanosti a průvodci 6. vláda ČR Sv. Václav pod lešením Fotografování na Pražském hradě Nová pokladna na Pražském hradě Evropská unie - archiv článků Archiv článků - různé
Zde vždy naleznete nové aktuální informace, články, novinky nejen pro průvodce. Pomozte nám vytvářet tento web ! Pište nám příhody průvodcování, různé zajímavosti, pošlete fotografie, zveřejníme je zde !
Osobní návštěva je možná pondělí až pátek od 9,00 do 17,00 hodin TYRKYS, škola cestovního ruchu, Na Moráni 5, 120 00 Praha 2, tel: 224 916 485 fax: 224 922 452, email:tyrkys@jomys.com

Co způsobil přechod přes koleje, aneb ilegální přechod hranic

Autor : Zdeněk Horenský, www2.webpark.cz/kaprnoviny