Petřínská rozhledna

Petřínská rozhledna je s výškou přes 63,5 metrů jedna z nejznámějších dominant Prahy, Češi ji milují, turisty je velmi oblíbená, a tak jí průvodci velice často zařazují do plánu trasy. Její základna se nachází v nadmořské výšce 324 m n. m. na temeni kopce Petřín na Malé Straně v městské části Praha 1.

Petřínská rozhledna je s výškou přes 63,5 metrů jedna z nejznámějších dominant Prahy.

Češi ji milují, turisty je velmi oblíbená, a tak jí průvodci velice často zařazují do plánu trasy.

Její základna se nachází v nadmořské výšce 324 m n. m. na temeni kopce Petřín na Malé Straně v městské části Praha 1.

Historie
V r. 1889 byli členové Klubu českých turistů na světové výstavě v Paříži, kde se tak nadchli pohledem na slavnou Eiffelovu věž, že se rozhodli vytvořit podobnou dominantu nad městem v Praze.

Založili Družstvo pro výstavbu Petřínské rozhledny, dali do něj první peníze a od magistrátu získali pozemek.

Pro pětkrát menší napodobeninu Eiffelovy věže byl vybrán vrch Petřín v nadmořské výšce 318 m, na jehož vrchol vede lanová dráha.

V r. 1890 byla provedena projektová příprava a zajištěny potřebné prostředky.

Stavba byla zahájena v březnu 1891 podle návrhu arch. Vratislava Pasovského, autory konstrukce byli ing. František Prášil a ing. Julius Souček z Českomoravské strojírny.

Rozhledna byla vystavěna pro Zemskou jubilejní výstavu v roce 1891 na podnět zakladatelů Klubu českých turistů Dr. Viléma Kurze a Vratislava Pasovského jako volná kopie Eiffelovy věže k Paříži. S tímto projektem seznámil Dr. Vilém Kurz v lednu r. 1890 českou veřejnost článkem „Rozhledna na Petříně, obrázek z blízké budoucnosti Prahy“. Práce podle plánů inženýrů Františka Prášila a Julia Součka byly započaty 16. března a dokončeny 20. srpna roku 1891, kdy byla rozhledna slavnostně otevřena. Byly položeny 11 metrů hluboké základy a na nich vystavěna 63,5 metrů vysoká ocelová konstrukce vážící 175 tun. Jádrem konstrukce je osmiboký tubus, v němž je umístěn výtah; okolo něj se vinou dvě točitá schodiště s 299 schody – jedno pro chůzi nahoru, druhé pro chůzi dolů. Celková výše rozhledny je 63,5 m. Rozhledna má dvě vyhlídkové plošiny, horní je ve výšce 55 metrů. 

5. 7. 1938 vypukl na vrcholu rozhledny požár, jehož příčinou byl zřejmě elektrický zkrat ve výtahové kabině. Evakuováno bylo sto návštěvníků rozhledny. Hašení požáru bylo vzhledem k výšce rozhledny komplikované, ale po půl hodině se hasičům podařilo požár dřevěné konstrukce pod oplechovanou střechou uhasit. Do poloviny srpna 1938 byla rozhledna opravena a zpřístupněna veřejnosti.

Během své návštěvy okupované Prahy (15. a 16. března 1939) vyslovil Adolf Hitler přání, aby byla Petřínská rozhledna zbourána, jelikož údajně kazila výhled z Pražského hradu. Přání ale nebylo nikdy během okupace vyhověno.

1. května 1953 byl na rozhledně uveden do provozu televizní vysílač. Tehdy byl zrušen výtah, aby tubus vyplnily kabely a napáječe. Kabina v prvním patře také začala sloužit spojům, kterým byla celá věž předána. Místo královské koruny byla na vrchol umístěna televizní anténa a později anténní nástavec tubusu. V 60. letech 20. století byly na vrcholu rozhledny umístěny další vysílací antény pro televizní a rozhlasové vysílání. V září 1979 byla rozhledna uzavřena pro veřejnost pro špatný technický stav. Rozhledna byla po nejnutnějších opravách znovu otevřena v květnu 1991, kdy se ke 100. výročí Zemské jubilejní výstavy konala Všeobecná československá výstava. Roku 1992 skončilo vysílání televize, zůstaly pouze rozhlasové vysílače. V roce 1998 převzala správu rozhledny Pražská informační služba a v následujícím roce započala generální rekonstrukce rozhledny. Rozhledna byla znovu otevřena 24. března 2002.

Odstranění televizního vysílače umožnilo uvolnění tubusu výtahu a jeho rekonstrukci. Nový výtah byl uveden do provozu v roce 2001, jehož kapacita je šest osob a je možno ho využívat pouze v doprovodu zaměstnance. Také místo dřívějšího obedněného balkonu ve výšce 20 metrů vznikl ochoz přístupný i turistům na invalidním vozíku. V nově vybudované přízemí obsahuje vstupní halu, bufet a prostor pro výstavy.

Kromě rozhledu na panoráma Prahy včetně blízkého Pražského hradu se z rozhledny otevírá za jasného počasí daleký rozhled po Čechách. Na severu lze spatřit Říp a České středohoří, na severovýchodě je vidět masiv Krkonoš. Na jihovýchodě je rozhled poměrně omezený, protože jej uzavírají Brdy.

Zdroj: odborní pracovníci Muzea hlavního města Prahy

Aktualizováno: 5.5.2016